I když to tak při poslechu rádia může vypadat, ne všechna česká hudební produkce stála vždycky za hovno.
Vykašlete se na chvíli na hudební dramaturgy Radiožurnálu a jejich fixaci na Enyu, Petru Janů a Enigmu. Vykašlete se na komerční rádia a jejich italskej pop a holandskej euro-trance. Sestavili jsme pro Vás totálně neobjektivní ochutnávku toho, co nás kdysi bavilo. Většina projektů buď už neexistuje, jejich členové pěstujou zeleninu, dělají v reklamkách, dali se na politiku nebo se zviditelňujou jako porotci v Superstar. Ale i když jsou z většiny z nich starý řepy, kdysi pohnuli naším světem.
BRATRSTVO
Bratři Jiráskové se vyhoupli na vrchol v době kolem sametu, chvíli se tam vyhřívali, a po roce 94 zase zalezli do děr, aniž by to moc bouchlo. Zůstaly po nich tři dobrý desky a klipy, z nichž ty horší připomínají céčkovej horor a ty lepší atmosféru Joy Division a anglických 80tek.
SKLEP, VÁVROVÉ, CABANI, NAČEVY = AVANTGARDA
Sklep byla pravdědodobně jediná opravdová česká umělecká avantgarda po 60tých letech. V zatuchlejch osmdesátejch bylo zahnívající Československo jejich velký hřiště. A že si uměli hrát, o tom svědčí jejich klipy. Čest jejich památce!
PROUZA
První koncert: 17.listopadu 1989. První deska: 1990. První a poslední velkej hit: Na venku. Prouza hraje dodnes a dodnes patří mezi nejlepší živý kapely (hlavně s back-vocalistkama), ale někdejší kouzlo je bohužel pryč.
OCEÁN
I když může někdo nesouhlasit a prskat jako kocour, Oceán měl koncem 80tejch u nás takový zvuk jako žádná jiná kapela. Kluci byli krapet divný, ale bydleli na jihu a chytali rakouský rádio - odtud nápadně “západní” zvuk jejich nahrávek. Začátkem 90tých let měli tolik nadrženejch fanynek, že je mohli přehazovat vidlema. Kam si jezdili pro hadry, a kdo byl jejich kadeřník, zůstává tajemstvím.
DUŠAN VOZÁRY
A když jsme u Oceánu, jejich nejtalentovanější člen se odtrhnul a v klidu připravil sólově pár věcí, které dodnes u nás nenašly moc srovnání - spolupráce s Mejlou Hlavskou (Fiction) a v roce 94 taky sólovou desku Déva, kterou si koupilo asi tak osm lidí. To ovšem neznamená, že to ve svý době nebyla jedna z nejzajímavějších nahrávek u nás.
SLEČNA ILONKA A A JEJÍ TYGŘI
Ok, zapomeneme na chvíli na to, co se postupem času stalo z Ilony Czákový. Pravda je taková, že začátkem 90tejch byla Laura mezi vysokoškolskou mládeží oficiálně nejvíc cool diskotéka a kdo nechodil na Lauru, nebyl v partě. Tenkrát ještě Ilona za slunečníma brejlema schovávala včerejší kalbu a po La Isla Bonita nebylo ani památky. Její odchod od kapely si představujeme následovně - Ilona se jednoho dne probudila v totálně zničenym hotelovým pokoji vedle někoho, kdo vzdáleně připomínal člověka, rozhlídla se kolem sebe, a uvědomila si, že si vůbec nepamatuje, co se stalo včera, ale že si ani nepamatuje, co se dělo posledních pár let. Tak si řekla, že na rock’n'roll už nemá a šla do popu.
SEBASTIANS
Všechno marný, tahle kytarová vykrádačka tady prostě musí bejt. Modelky, sluníčko a generace utopená v LSD. Časem jejich zvuk vyměknul do Colorfactory a nakonec se rozpustil do elektronickýho šílenství. A co na tom, že podobnej styl hrála celá Británie? Tady byli Sebastiens jediný a všichni si z nich v roce 93 sedli na prdel.
TOYEN
Toyen se dali dohromady v revoluční době, vydali víc než dobrou desku Last free swans a podívali se jako jedna z mála českejch kapel na festivaly do Británie a do New Yorku (a to nikoliv jako diváci). Ve své době je hrála MTV. Po pár letech to trochu vyčpělo, zájem ze západu opadnul a byl konec. Zbyly dvě nadprůměrný desky - Last free swans a Malíř smutnej. A občasná nostalgie.
VANESSA DEL RIO / VANESSA / VANESSA GUN
Dva kamarádi Dan a Samir tvořili hlavně v první polovině 90.tých let se svojí elektro úderkou. Nešlo jenom o hudbu. Na jejich koncertech občas podpálili fanoušky a nebo jim pustili video z veřejný popravy. Nikdo nevěděl, kde končil humor a začínal strach o holej život. Samir se později transformoval do Bruna Ferrariho a v téhle inkarnaci zlobí dodnes. Ať je máte rádi nebo ne, nelze jim upřít rock’n'rollovej přístup.
MY DRY WILLOW
Kapela, která je dnes v Čechách prakticky neznámá (a to tak, že se nedá pořádně vyhledat přes Google ani přes Youtube), kolem let 96-99 v Čechách solila vynikající koncerty a máničkovská kritika z ní učůrávala. Vrbáci hráli jako jedni z mála blues a psychedelic rock s hammondkama. Když jsem tenhle band slyšel poprvé, nepoznal jsem, že se jedná o českou nahrávku a to je na smeknutí kloubouku. Kluci, co spolu zkoušeli v Suchém Vrbném (olé, teď už název kapely dává smysl), vydali dvě desky (The last thing a Tar baby) a postupně se rozplynuli do jiných - hlavně budějovických - kapel.
My Dry Willow nemají žádné video na Youtube. Sorry!
Publikováno: Viceland.com/cs, 20. 1. 2010
No comments:
Post a Comment