Bez Leeho McQueena bude móda o dost menší punk

11. února to (krátce po smrtí svojí matky) zabalil z vlastního rozhodnutí Alexander McQueen – bez diskuze jeden z nejhravějších a nejvýraznějších módních návrhářů posledních dvaceti let.

Lee McQueen neprošel soukromou školou v Jižní Anglii a ani omylem se mu nedostalo skvělýho vzdělání. Jeho táta byl taxikář a Lee se narodil v Hackney – nejhustším sídlišti pro pracující třídu v Londýně. Ve škole to zabalil už v šestnácti, ale protože měl talent, dostal se na stáž do Saville Row – nejluxusnějšího módního salónu, kterej Londýn má. Ve dvaceti už zázračný dítě pracovalo v Miláně a po návratu následovalo snadný přijetí na prestižní St. Martins College.
O dva roky později se McQueen stal návrhářem pro Givenchy.
V roce 2001 se, po pár letech v Itálii, vrátil do Británie a pustil se do svých vlastních kolekcí. A pustil se do nich ve velkým stylu – na molo poslal beznohou modelku na dřevěných protézách, v další kolekci zavřel modelky do klecí a navěsil na ně mrtvý ptáky, jindy je nechal nalíčit jako Jokera z Batmana a projiždět se v setmělym sále na blikajícím kolotoči nebo na molu zinscenoval ztroskotání korábu.
Jeho sebeprezentace prozrazovala, že McQueen – ať se to lidem líbilo nebo ne – byl především vizuální umělec. O hadry a módu šlo v jeho světě až v druhym plánu.
Oblečení a jeho prezentace pro něj představovaly prázdný plátno, na který si mohl dovolit malovat přesně to, co chtěl. A dost často to nebyly hezký obrázky.
Módní novináři, se svojí obvyklou rigidností, McQueena moc nechápali a všechno se zlomilo až po tom, co se McQueen „uklidnil“ a začal dělat opravdovou „módu“. Od toho momentu na něj začali pět chválu všechny jedovatý tetky módního světa, ať šlo o jeho kabelky, parfémy nebo oblečení. McQueen sice dál zlobil, ale už jen v rámci jasnejch pravidel. Třeba tím, že do základu svýho parfému přidal vůni kmínu.
V momentě, kdy punkáč z Hackney dospěl, začalo se sypat jedno ocenění za druhým – 4x módní návrhář roku a v roce 2003 si na něj vzpomněla dokonce i královna a McQueen dostal její titul CBE.

Lee McQueen byl v módě to co Terry Gilliam ve filmu – svéráz, trochu morous a trochu punkáč, né každej pochopil co tím chtěl říct, ale každej na něj měl názor.
Jeho módní přehlídky – to byla provokace, smutek, nostalgie a vždycky vyjímečnej vizuální zážitek. Myslim, že McQueen miloval vizuálno a oblečení, ale nesnášel módní business. Byl totiž umělec, kterej se náhodou rozhodl šít oblečení. Pro něj to nebylo o celebritách a publicitě. Na to měl moc koule. Svět jeho oblečení vypadal spíš jako pohádkovej horror plnej starejch šatů, křišťálovejch lustrů, vycpanejch zvířat míchanej s rock’n’rollovou párty pro dospělý.
S McQueenem odešla velká část punkový poetiky a svět módy se přiblížil o něco víc k normálu. Bohužel.

Lee McQueen (*1969-+2010)

Článek publikován: 11. 02. 2010, Vice, www.viceland.com/cs